Sluneční skvrna je oblast na povrchu Slunce (ve fotosféře), které magnetické
pole zabraňuje v proudění, a tak se vytvářejí oblasti s menší povrchovou
teplotou než má okolí. Podobné jevy vyskytující se na ostatních hvězdách se nazývají hvězdné skvrny.
Magnetické siločáry ve skvrně jsou značně pokroucené, a proto brzdí stoupající horké oblaky v
konvektivní vrstvě. Díky tomu je potlačen přenos energie z nitra Slunce do skvrny,
a tak má skvrna teplotu až o 2000 K nižší než fotosféra jejíž teplota je asi 5800 K.
Větší skvrny mají dvě hlavní části. Tmavou střední „umbru“ („stín“) a „penumbru“
(„polostín“) – ta tvoří přechod mezi umbrou a fotosférou. Tyto části jsou v amatérském
dalekohledu bez problému pozorovatelné.