Emisní mlhovina M42 , M43 , NGC 1973 "Běžící muž" v Orionu

Nejjasnější emisní mlhovinou na obloze je velká mlhovina v Orionu. Od Země je vzdálena přibližně 460 pc. Pozorovat ji můžeme i pouhým okem, avšak v dalekohledech různých velikostí, počínaje těmi nejmenšími s průměrem 5 cm až po ty největší s efektivními průměry 10 metrů, se na ni naskytne úplně jiný pohled.

Mlhovina Orion je situována v hlavní části mnohem rozsáhlejšího mračna prachu a plynu, které svou velikostí přesahuje polovinu souhvězdí Orion. Lineární rozměr tohoto mračna dosahuje několika stovek světelných let. Velikost samotné mlhoviny je přibližně 66 x 60 úhlových minut.

Je otázkou, proč při takovéto velikosti a jasu tohoto objektu nedošlo k jeho pozorování dříve než v roce 1611. Nicholas-Claude Fabri de Peiresc (francouzský právník 1580–1637) mnohokrát pozoroval tuto oblast, stejně tak jako Ptolemaios, Tycho Brahe a Johann Bayer, kteří katalogizovali nejjasnější hvězdu v tomto regionu. Ta byla později znovu katalogizována jako Theta Ori. I přes veškerá dřívější pozorování tuto oblast v roce 1611 jako první objevil jezuitský astronom Johann Baptist Cysatus (1588–1657). Jeho objev byl však po dlouhou dobu opomíjen, a proto byl objev mlhoviny přisuzován Christianu Huygensovi, který ji nezávisle znovuobjevil až v roce 1656. Charles Messier mlhovinu katalogizoval 4. března 1769 pod číslem 42. První známou kresbu velké mlhoviny v Orionu vytvořil Giovanni Batista Hodierna (1597–1660). Ta však podle Messiera ani zdaleka nezachycovala její skutečnou podobu, a proto Messier sám zakreslil podobu této mlhoviny tak, jak ji pozoroval ve svém dalekohledu.
Součástí M42 je další z Messierových objektů. Jedná se o emisní mlhovinu M43, která se nachází v severovýchodní části M42. Jako první ji v roce 1731 pozoroval Jean-Jacques Dortous de Marian. Messier ji katalogizoval ve stejný den jako M42. Severně od této oblasti jsou další, slabší reflexní mlhoviny, které částečně odrážejí světlo velké mlhoviny v Orionu. Messier tyto mlhoviny nekatalogizoval. Můžeme je však nalézt pod označením NGC1973, NGC1975 a NGC1977.

M42 je sama o sobě velice turbulentním mračnem prachu a plynu, plným zajímavých detailů. C. R. O’Dell srovnává fotografování M42 s fotografováním Velkého kaňonu v USA. Hlavní útvary tohoto mračna byly jednotlivě pojmenovány. Tmavá část mlhoviny tvořící linii oddělující M43 od hlavní mlhoviny se nazývá „Rybí tlama“ (Fish’s mouth), světlé oblasti po stranách jsou nazývána „Křídla“ (Wings) a na konci „Rybí tlamy“ se nachází hvězdokupa nově vzniklých hvězd nazývaná „Trapez“ (Trapezium cluster). Tato hvězdokupa je jednou z nejmladších hvězdokup, v níž stále probíhá vznik nových hvězd.

Ke zkoumání velké mlhoviny v Orionu byl velice intenzivně využíván Hubblův kosmický teleskop (HST), za jehož pomoci byla odhalena přítomnost protoplanetárních disků.