První náznak toho, co se stane
s naším Sluncem, byl objeven
náhodou
v roce 1764. Astronom Charles Messier při
prohlížení
oblohy nad Francií osmnáctého
století, za
účelem hledání komet, objevil a
pečlivě zaznamenal
do svého katalogu tento objekt jako číslo 27. M27
známý jako mlhovina Činka, je
planetární
mlhovina stejného typu jaký vytvoří
naše
Slunce až se v jeho jádru zastaví
jaderná
fúze. Porozumět významu a fyzice M27 bylo daleko
za
možnostmi vědy 18. století.
O bipolárních
planetárních mlhovinách
zůstává
dodnes mnoho věcí tajemných, včetně
fyzikálního mechanismu, který odvrhuje
plynnou
vnější obálku hvězdy
o nízké
hmotnosti a zanechává rentgenového,
horkého, bílého trpaslíka.
Tato planetární mlhovina v souhvězdí Lištičky je určitě jeden
z nejimpozantnějších objektů tohoto
druhu. Průměr
jasného „těla“ mlhoviny je
téměř 6
úhlových minut, méně
jasnější hal
dosahuje průměru 15 úhlových minut.
S hvězdnou
velikostí 7,4 mag a vzdáleností 380 pc (1 240 ly) stářím 3000 až 4000 let, je jednou
z nejjasnějších
planetárních mlhovin.
Jasnější je pouze
mlhovina Helix –NGC 7293 jejíž hvězdná
velikost dosahuje 7,3 mag.
Jasná část mlhoviny viditelně expanduje o 6,8
úhlových vteřin za jedno
století. Centrální hvězda v M27 je
velice jasná (13,5 mag). Jde o extrémně
horkého namodralého trpaslíka s teplotou
okolo 85 000 K spektrálního typu O7 jenž
uvádí Sky Catalog 2000. K.M. Cutworth z observatoře
v Yerkes zjistil, že tato hvězda má pravděpodobně
méně jasného (17 mag) žlutého společníka,
od sebe vzdáleného pouhých 6,5 vteřin
v úhlu 214 stupňů